Helnweina nosím v hlavě už dlouho. Tak před deseti, patnácti lety jsem kupoval za nekřesťanský penízeněmecký magazín Max ( kvůli fotkám, neumím německy ). Ten mu jednou věnoval asi desetistránkový profil. Láska na první pohled. Tenkrát mě samozřejmě prvoplánově bavila hlavně ujetost, třeba obraz Sonntagskind mě úplně rozsekal . Časem jsem začal začal vnímat jeho dílo trošku jinak a dnes ho považuju za jednoho z největších umělců mé doby. Konzistence, jasně definovaná traumata. Je to síla.