NovinářiHelnwein

Helnwein in the Rudolfinum Gallery The exhibition entitled “Angels Sleeping” introduces works by the Austrian artist, Gottfried Helnwein, whose oeuvre has become a phenomenon of hyperrealist painting. His canvases, executed in the manner of photographic preciseness, draw from pop-culture as well as history, and the artist’s great subject is the position of a child in an extreme situation. The exhibition is divided to five sections which present the main subjects of Helnwein’s work, at the same time laying emphasis on his paintings from the most recent years. The first section displays portraits of the artist’s bandaged face; the second section contains references to the Nazi past of Austria, while the central subject of the third and fourth sections is child. The last section presents photographs inspired by pop-culture. The group of exhibited works was loaned from the property of the artist as well as from many public and private collections from Europe and the United States.

Galerie Rudolfinum si evidentně libuje v temných polohách. Po vypiplaných, mysteriózních fotografiích Gregoryho Crewdsona přicházejí hyperrealistické obrazy malíře rakouského původu Gottfrieda Helnweina. I jeho plátna připomínají nesmírně pracně vyhotovenou momentku z nějakého filmu, oba umělci označují svá díla za ,,epická".

Ve dvaceti namaloval Gottfried Helnwein vlastní krví obraz "führera“. Vedení grafické školy ve Vídni, kde studoval, obraz zabavilo a autora vyloučilo. Nyní je někdejšímu studentu-provokatérovi šedesát, při osobním setkání působí vyrovnaně a vyhlíží jako rocker a šaman v jedné osobě. Jeho hyperrealistické obrazy připomínají temnou nacistickou minulost, obrazy nevinných dětí ztělesňujících krásu a čistotu rané duše. Výstavu nazvanou Angels Sleeping hostí do konce srpna pražská Galerie Rudolfinum.

Na brněnské výstavě Bolf představil své černé voskové obrazy. Touto jednoduchou technikou (rozpuštěné voskové barvy nalévá na papír, přetře tuší a vyryje kresbu), kterou zkoušejí už školáci v hodinách kreslení, odkazuje na dětství jako na věk počínajícího traumatu. Často zobrazuje děti, které se v jakémsi apatickém transu sebepoškozují, nebo jsou ovázány fáčem a oblepeny náplastmi; ty ale nestačí skrýt příliš hluboké rány. V tomto bodě lze připomenout i hyperrealistickou tvorbu rakouského umělce Gottfrieda Helnweina (narozen 1948), který právě vystavuje v Rudolfinu. Jeho tématem je také mlčenlivě trpící dítě, často rovněž ovázané obvazy s prosakující krví. Zaměřuje se především na deformaci obličeje, jehož někdy kus docela chybí. Ne nadarmo jedna z jeho maleb tematizuje holandské anatomie. Ačkoliv plátno nese název Představení v chrámu (1998) a odkazuje tak na christologickou legendu, vizuálně cituje spíš holandský skupinový portrét lékařských gild rozestavených kolem mrtvého korpusu pitvaného těla (zde je to holčička v bílých šatech). Portrétovaní dospělí muži mají jizvami znetvořené obličeje. Celý výjev prostupuje symbolistně mrtvolný chlad modrého monochromu. Dítě je bez poskvrnky, zatímco zjizvené obličeje mužů nabádají diváka k tomu, aby o nich uvažoval jako o stvůrách. Někteří diváci v nich však spatřují ochránce nevinnosti, jak poznamenal sám Helnwein v rozhovoru pro ČRo3.

Výstava Já, bezesporu, která se bude v pražské Galerii Rudolfinum konat do 14. srpna, představuje několik ikon současného umění. Stejnojmennou přehlídku připravilo před třemi lety německé Kunstmuseum Wofsburg. K tématu lidské identity mají co říci Američanka Cindy Sherman, Němec Gerhard Richter, Francouz Christian Boltanski i Rakušan Gottfried Helnwein.

Galerie Rudolfinum vystavuje díla jednoho z velkých hyperrealistických malířů dnešní doby. Rakušan Gottfried Helnwein ohromuje diváky nejen obrovskými několikametrovými plátny, ale i tématy a fotografickou realističností jeho maleb.

Galerie Rudolfinum připravila až do 31. srpna 2008 výstavu rakouského umělce Gottfrieda Helnweina (nar. 1948 ve Vídni) s názvem Angels Sleeping, která sleduje základní témata jeho díla. Autor se stal záhy pojmem v oblasti hyperrealistické malby, v zobrazení osamělého a zraňovaného člověka. Četné citáty z popkultury, fotograficky přesné detaily často monochromní, povrchově hladké, precizní malby navozují pocit podivné směsi důvěrně známého a jasně čitelného v kontrastu k tušené hrozbě, k nejasnému pocitu vyšinutí řádu, jež ohrožuje. Metafoře Helnweinova umění, i když často obsahuje rysy autoportrétu, dominuje obraz dítěte, které se obvykle nachází v mezním postavení, v krajně vypjaté situaci.

Hyperrealistické obrazy rakouského malíře Gottfrieda Helnweina, které momentálně visí v pražské Galerii Rudolfinum, vyvolávaly svého času politické i společenské bouře. Rakušané nevydýchali, že je nějaký umělec nutí, aby se dívali na děti obklopené esesáky či slovutnými strýčky v saku a vázance, kteří, pravda, mají trochu znetvořené obličeje. Helnwein píchal do vosího hnízda, v jehož nitru si nikdo nechtěl přiznat, že podíl rakouské měšťácké kultury na nacistických zločinech je větší, než si mlčící většina přiznává.

Rozhovor - Madona s děťátkem sedící mezi nacisty. Obří Mickey Mouse, který přerostl z roztomilé myšky do smějícího se monstra. Svět Gottfrieda Helnweina je hyperrealisticky krutý a ironický zároveň. Výstava Sleeping Angeles probíhající až do konce srpna v pražském Rudolfinu postihuje všechny významné etapy jeho malby plus fotografickou portrétní sérii The Golden Age s Marilynem Mansonem coby modelem. A to je jen jedna z osobností, která na umělce nedá dopustit. Od kruhu vídeňských akcionistů se Helnwein dostal pod lupu jak Andy Warhola tak Normana Mailera nebo Williama Burroughse.

Výstava temných, fotograficky realistických obrazů rakouského umělce Gottfrieda Helnweina opanovala pro toto léto Galerii Rudolfinum. Výstava v Galerii Rudolfinum nazvaná Angels Sleeping nabízí průřez Helnweinovou malířskou tvorbou, byť uznání tento umělec získal nejprve jako autor kreseb. Podle kurátora výstavy Petra Nedomy je Helnweinova tvroba ojedinělá mimo jiné tím, že zásadní je pro ni jasně formulované téma a snaha oslovit široké publikum. "Je to určitý opak tendencí v české malbě, ale i v Německu či ve Francii nebo jinde, protipól do sebe zahleděného umění uzavřeného do kruhu svého autismu," říká Nedoma. Helnweinovi šlo podle kurátora vždy o to zasáhnout veřejnost, stále znovu vnášet do normalizovaného každodenního života rušivé elementy.

Zranitelné a zraňované děti, člověk osamělý v nepřátelské společnosti i nemožnost zbavit se vlastních nenáviděných kořenů jsou tématy obrazů rakouského umělce Gottfrieda Helnweina. Díla z posledních 20 let, která jsou průřezem jeho tvorby, ode dneška vystavuje Galerie Rudolfinum. Výstava potrvá do 31. srpna.

Nereflektovaná minulost, jež nepřetržitě prorůstá do současnosti a způsobuje úzkost, je Helnweinovým hlavním tématem. Expozice jeho hyperrealistické, za fotografii lehko zaměnitelné malby i fotografií pokračuje v dramaturgické psychologizující linii výstav Galerie Rudolfinum. Gottfried HelnweinHelnweinova tvorba má i silný politický přesah. Malíř se počátkem 70. let zařadil mezi vídeňské akcionisty, kteří kritizovali rakouskou kolektivní amnézii ve vztahu k fašistické minulosti země. Hnutí nezávislých politicky angažovaných umělců se snažila státní moc potlačit, revoltující akcionisty třeba na čas uvěznila či v krajním případě vyhnala do exilu. Při performancích akcionistů tenkrát třeba tekla krev a po zemi se válely vnitřnosti. Dnes je vídeňský akcionismus nejznámějším ryze rakouským avantgardním uměleckým směrem.

Gottfried Helnwein je kontroverzní, hyperrealistický malíř, emigrant a vyhlášený rebel. Na vídeňské akademii rozpoutal v šedesátých letech vzpouru, o dekádu později se proti jeho výstavě demonstrovalo, nebo se jeho obrazy před vernisáží rovnou zabavovaly, a excesy provázely až do umělcovy emigrace z Rakouska i jeho působení v rádiu či na stránkách časopisů. Helnwein si vysloužil nálepku zvrhlého umělce, současně jeho výstavy mívají i stotisícovou návštěvnost.

Praha - Výstava významného evropského výtvarníka Gottfrieda Helnweina začala v Galerii Rudolfinum. Češi tak mají poprvé možnost seznámit se s dílem umělce, který provokuje svými realistickými malbami, jejichž podkladem jsou fotografie trýzněných dětí, amerických policistů, nacistů či portréty jeho dlouholetého přítele, kontroverzního zpěváka Marilyn Mansona. Výstava potrvá do konce srpna.

kliknutím na obrázek zobrazíte obrázek v plné velikosti © Gottfried Helnwein - Autoportrét, 2008. Kombinovaná technika (olej a akryl na plátně) 210 x ... Výstava Angels Sleeping sleduje základní témata díla rakouského umělce Gottfrieda Helnweina (nar. 1948 ve Vídni). Autor se stal záhy pojmem v oblasti hyperrealistické malby, v zobrazení osamělého a zraňovaného člověka. Četné citáty z popkultury, fotograficky přesné detaily často monochromní, povrchově hladké, precizní malby navozují pocit podivné směsi důvěrně známého a jasně čitelného v kontrastu k tušené hrozbě, k nejasnému pocitu vyšinutí řádu, jež ohrožuje. Metafoře Helnweinova umění, i když často obsahuje rysy autoportrétu, dominuje obraz dítěte, které se obvykle nachází v mezním postavení, v krajně vypjaté situaci.

Kdybych měl jedním slovem charakterizovat práci rakouského malíře Gottfrieda Helnweina, stačila by mi na to pouhá tři písmena – ZLO. Zlo ve všech možných jeho podobách a tvarech. Zlo, které je současně odpuzující i přitažlivé, každodenní, samozřejmé, přirozené … „takzvané zlo“. Přestože je Helnwein především malířem, lze v jeho rané tvorbě vysledovat silný vliv tzv. Vídeňského akcionismu – uměleckého hnutí, které sdružovalo performery, fotografy a filmaře a jež se ve svých projevech zabývalo hojně tématy sexu a násilí (Schwarzkogler, Nitzch, Brus, Kren). Dá se říci, že Helnwein přenesl antiumělecké brutální akcionistické propriety nazpět do sféry konzervativněji posazeného umění a také uměleckého trhu (potenciál komodifikovatelnosti olejomalby pochopitelně značně přesahuje komerční možnosti performance).

Výstava Angels Sleeping sleduje základní témata díla rakouského umělce Gottfrieda Helnweina (nar. 1948 ve Vídni). Autor se stal záhy pojmem v oblasti hyperrealistické malby, v zobrazení osamělého a zraňovaného člověka. Četné citáty z popkultury, fotograficky přesné detaily často monochromní, povrchově hladké, precizní malby navozují pocit podivné směsi důvěrně známého a jasně čitelného v kontrastu k tušené hrozbě, k nejasnému pocitu vyšinutí řádu, jež ohrožuje. Metafoře Helnweinova umění, i když často obsahuje rysy autoportrétu, dominuje obraz dítěte, které se obvykle nachází v mezním postavení, v krajně vypjaté situaci.

Do 13. října je v pařížském Musée Maillol k vidění expozice tvorby současných čínských umělců. Nenechme se uchlácholit, že totéž máme i doma a že kurátor Petr Nedoma z pražského Rudolfina rovněž připravil výstavu čínského umění. Pro Prahu vybral kurátor pouze tři, zatímco v Paříži je představeno umělců pětatřicet. A hlavně: ke galerii Rudolfinum nelze mít důvěru poté, co v létě představila mnohotvárné dílo rakouského umělce Gottfrieda Helnweina z ideologicky zúženého pohledu jako militantního kritika USA, jímž Helnwein, přestože byl u nás takto prezentován, rozhodně není.

Mezi neznámější zastoupené autory - kteří tvoří v Česku nevídanou sestavu - patří fotografové Joel Peter Witkin, Gottfried Helnwein, Robert Mapplethorpe, Andreas Serrano, Cindy Shermanová nebo Nobuyoshi Araki, stejně Damien Hirst, bratři Chapmanovi, Matthew Barney, slavný „kýčař" Jeff Koons nebo Keith Haring.

Damien Hirst, Jake a Dinos Chapmanovi, Gottfried Helnwein Robert Mapplethorpe, Pierre et Gilles, Matthew Barney, Cindy Sherman, Gilbert and George, Yasumasa Morimura, Catherine Opie... Praha - V nakladatelství Arbor vitae vychází výpravná publikace Decadence Now! Za hranicí krajnosti, která navazuje na stejnojmennou výstavu, již uspořádala Galerie Rudolfinum od 30. září 2010 do 2. ledna 2011. Kniha obsahuje 338 stran a 185 ilustrací. K některým dílům dodali své komentáře vystavující umělci. Vydání knihy se plánovalo na začátek výstavy, nakonec vyšla v prosinci.

Výstava, jejímž hlavním tématem je „identita“ a lidská tvář, představuje práce 19 umělců z různých zemí světa, mezi nimi řady slavných postav současného světového umění, jako je Gerhard Richter, Gottfried Helnwein, Cindy Sherman, Christian Boltanski, Bruce Nauman, Fiona Tan a další.

"Přímo proti nim jsme umístili expozici rakousko-irského umělce Gottfrieda Helnweina z roku 1992, kterou tvoří rovněž 48 portrétů, ale tentokrát významných žen," uvedl Nedoma. Na malbách v růžovém tónu je například Anna Franková, židovská dívka, jíž proslavil deník psaný za druhé světové války, malířka Frida Kahlo nebo herečka Marlene Dietrichová. Podle Nedomy se tyto dvě související série potkávají v jednom výstavním sálu asi vůbec poprvé.

Unikátním kouskem výstavy je také instalace 48 portrétů od německého malíře Gerharda Richtera z počátku 70. let. Richter vyhledal snímky 48 osobností světové kultury, vědy a politiky, které přetvořil do většího formátu. V nekonečné řadě bílých mužů v bílých límečcích je Albert Einstein, Graham Greene nebo Franz Kafka. "Přímo proti nim jsme umístili expozici Gottfrieda Helnweina z roku 1992, kterou tvoří rovněž 48 portrétů, ale tentokrát významných žen," uvedl Nedoma. Na malbách v růžovém tónu je například Anna Franková, Frida Kahlo nebo Marlene Dietrichová. Podle Nedomy se tyto dvě související série potkávají v jednom výstavním sálu asi vůbec poprvé.

Jako na chodbě gymnasia si možná budete připadat v jedné z dalších místností. Levou stěnu pokrývá soubor Gerharda Richtera nazvaný ‘48 portrétů´. Vzhlíží k vám osobnosti německé vědy i kultury-muži, kteří měli možná podpořit hledání nové identity pro německo po pádu nacismu. Zajímavé je, že na černobílých portrétech jsou všichni stylizováni stejně. Což už se nedá říct o portrétech na druhé straně. Je to také soubor 48 portrétů, tentokráte slavných a významných žen. Namaloval jej rakouský malíř Gottfried Helnwein v roce 1992 v poněkud narůžovělém tónu, který je výborným protikladem přesného, pravidelného a černobílého světa mužů.

Gerhard Richter v roce 1972 vytvořil sérii osmačtyřiceti portrétů evropských a amerických osobností, avšak pouze mužů. O dvacet let později vytvořil Gottfried Helnwein parafrázi, když vymaloval stejný počet významných žen.větší obrázekZdroj: Aktuálně.cz

Způvodní kavárny se stal všedesátých letech minulého století velký scene-lokal. Se svými performancemi tu vystupoval slavný Gottfried Helnwein i další významní výtvarníci, třeba Albert Oehlen, Martin Kippenberger nebo Christian Ludwig Attersee. Dnes sem přicházejí lékaři, básníci, intelektuálové.

Výstava, jejímž hlavním tématem je „identita“ a lidská tvář, představuje práce 19 umělců z různých zemí světa, mezi nimi řady slavných postav současného světového umění, jako je Gerhard Richter, Gottfried Helnwein, Cindy Sherman, Christian Boltanski, Bruce Nauman, Fiona Tan a další.

Zatímco od 20. září vídeňská Albertina v části své galerie vystavuje příznačně „zářivě“ barevnou kolekci maleb Henriho Matisse a dalších fauvistů, v sousedních místnostech bude do 13. října doznívat ztichlá, potemnělá a silně znepokojivá expozice současného rakouského umělce Gottfrieda Helnweina. Prestižní galerie uspořádala při příležitosti umělcových 65. narozenin na 200 maleb, akvarelů, kreseb a fotografií do doposud nejrozsáhlejší retrospektivní výstavy, jejíž mrazivý celek naléhá na morální vědomí každého z nás.